Aktuality

25.srpen 2010

AC Praha slaví 120 let

 

Historii Libně psaly mnohé význačné osobnosti. Osmý pražský obvod si většina z nás nejspíš spojí se jménem spisovatele Bohumila Hrabala. Mnozí si vzpomenou na čin vzdoru českých parašutistů za nacistické okupace. Libeň se do naší historie ovšem zapsala i na sportovním poli. Před 120 roky tu byl založen první atletický klub u nás – AC Praha 1890, jehož stadion leží na dohled od známé nemocnice na Bulovce.

Park a zeleň obklopují útulný stadionek AC Prahy 1890 v ulici U Pekařky. V dnešní době se tam věnují převážně mládeži, i když v bílém dresu s typickou červenou šerpou vybíhá ke svým závodům i reprezentant František Zouhar. Halový mistr republiky na 3 km a šest trenérů věnujících se šedesáti dětem atletické přípravky jsou žhavou současností AC Prahy. Stojí za to připomenout si historii tohoto sportovního klubu, který založila parta nadšenců kolem Alberta Hoyera 30. srpna 1890.

Na počátku byla všestrannost a Albert Hoyer
Známá osobnost počátků českého sportu sezvala kolegy do kavárny Slavia tři týdny po uspořádání „athletických“ závodů, které nadchly přítomné publikum. První soutěže v atletice na našem území se konaly dokonce o dva roky dříve, ale zásluhou tehdejšího klubu velocipedistů. Bylo zřejmé, že nově se rodící atletika potřebuje zázemí vlastního oddílu.

Úkolu se s elánem ujal drážní úředník Albert Hoyer, který proslul podobně jako známý Rössler-Ořovský pozoruhodnou všestranností. Hoyer se stal prvním předsedou AC Prahy. Intuitivně tušil, že úzká specializace není zejména pro mládež vhodná. Uspořádal proto hned v zimě roku 1891 bruslařské závody. Ty bývaly na zamrzlé Vltavě velmi populární. A tehdejší atleti coby trénovaní lidé patřili i v bruslení k nejlepším. Bohumil Potůček vzorně reprezentoval nově založený klub, když první mezinárodní vítězství pro AC Prahu zaznamenal právě v bruslení. Stalo se v německém Frankfurtu.

Téhož roku vyslal pražský klub do Berlína výpravu na mezinárodní atletické závody, kde Karel Malý zaznamenal výkonem 187,5 cm ve skoku do výšky prvního atletické prvenství pro AC Prahu. Výkon je na tehdejší dobu vynikající. Nevíme ovšem, zda se v Berlíně neskákalo odrazem z můstku. Tenkrát se při skoku do výšky na mnoha závodem používal podobný můstek, jaký si až do dnešní doby ponechali gymnasté při přeskoku.

AC nepřijímal jen zájemce o atletiku
Z dobových kronik je zřejmé, že od samých počátků provázely český sport neshody a hašteření. Obvykle z malicherných příčin, jak píše kronikář. Ve sportovních klubech se vytvářely frakce, některé se odštěpily a vznikaly nové oddíly. Příklad AC Prahy názorně ukazuje, jak nesvornosti čelit. Do hájemství českého sportu atleti AC Prahy zakotvili pevně i díky tomu, že konkurenci nepotírali, ale naopak z ní dokázali těžit. Do klubu přijímali členy, které více než atletika zajímal třeba šerm.

 

Na první společné fotografii AC Prahy vidíme společně s Albertem Hoyerem sedmnáct dalších sportovců. A s nimi velocipéd, tenisové rakety, činky a pár vesel. Koncem devatenáctého století se veliké oblibě těšily vodní sporty. Vyznavačem veslování byl i předseda Hoyer, a tak s některými členy AC Prahy v roce 1892 dohodl, že budou jako „odbor“ klubu veslovat ve VK Slavia. Předobraz dnešního hostování. V tělocvičně U zlaté váhy trénovali vzpěrači a vyznavači řecko-římského zápasu.

Také u kolébky organizovaného fotbalu u nás stála AC Praha. Rok 1893 je spojen nejen se založením později slavných klubů Slavie a Sparty, ale ve stejném roce se hrál fotbal i v dresech AC Prahy! Široký záběr sportovních činností byl pro tehdejší dobu typický. Přesto si kronikář v roce 1891 při výročním hodnocení trpce stěžuje, že „celý klub AC Praha vesloval a na athletiku se zapomínalo“.

Nejstarší závod a slavná jména klubu
Historie AC Prahy je spojená se závodem Praha – Brandýs. Památným dnem celé české atletiky je 23. duben 1893, kdy se tento podnik konal poprvé. Díky úsilí dnešních činovníků se běžecký a chodecký závod s nejstarší tradicí stále pořádá i když na zkrácené desetikilometrové trati. Tehdy se mezi pražským Karlínem a Brandýsem závodilo stylem „jdi jak můžeš“, chodecká pravidla nebyla ještě známá. Na prašné silnici zvítězil tenkrát František Hron v čase 1:36:59,4 hod. Již tehdy rozhodčí dokázali změřit čas na desetinu vteřiny!

Mezi slavné postavy AC Prahy patří i diskař Janda Suk. Slavnou otočku vymyslel podle sochy Diskobola ještě v době, kdy házel v bílém dresu s červenou šerpou. Diskaři dosud lepší techniku hodu nevymysleli. V roce 1924 se chodec AC Prahy Jan Šlehofer probojoval na olympijské hry do Antverp. Poválečná éra je spojená se jménem Josefa Doležala, který desítky let působil jako rozhodčí a startér slavného běžeckého závodu Běchovice – Praha. V mladších letech se Doležal věnoval chůzi a mj. dokázal zvítězit na trati mezi Prahou a Brandýsem.

Šest trenérů mládeže
Současnost AC Prahy je spojená především s mládeží. Po absolvování přípravky nacházejí ti nejtalentovanější uplatnění ve velkých atletických týmech. Na letošním mistrovství Evropy v Barceloně startovala v chůzi i odchovankyně klubu Lucie Pelantová. Na stadionu AC Prahy vyrostla i Tereza Šedivá startující dnes na 800 m za Olymp Praha.

Věrný dresu s červenou šerpou zůstal František Zouhar, který trénuje pod vedením svého otce Františka – současného předsedy klubu. Osmadvacetiletý reprezentant má na svém kontě několik mistrovských medailí převážně ze závodu na 3 km překážek. Po návratu z vojenské mise v Afghánistánu přemýšlí o delších tratích. Láká ho maraton. Ten klasický z Maratonu do Atén si již zkusil a celkové 16. místo dává tušit, že nastal správný čas pro přechod k nejdelší běžecké trati.

Děti v přípravce pod vedením šestice trenérů rozvíjejí především obratnost, rychlost a celkovou šikovnost. Příjemné domácké prostředí „lesního“ stadionu s atletickou dráhou a sektory pro další disciplíny je ideálním místem pro děti, které nechtějí propadnout vysedávání u počítačů či jiným podobně destruktivním „aktivitám“.

Manfred Strnad